Veřejnoprávní nároky vůči státu

Vznik škody na zdraví může mít vedle výše uvedených soukromoprávních důsledků i důsledky v oblasti veřejného práva. Významné mohou být tyto důsledky v oblasti trestního práva: pokud k pracovnímu úrazu či k jiné škodě na zdraví došlo v důsledku trestného činu, měla by policie (dozví-li se o tom; každý ji však na to může upozornit trestním oznámením) zahájit trestní stíhání proti pachateli a poškozený může navrhnout, aby soud spolu s odsuzujícím rozsudkem uložil pachateli i povinnost uhradit mu způsobenou škodu (škodou jsou přitom veškeré výše uvedené nároky zaměstnance). Toto tzv. adhezní řízení velmi usnadňuje poškozeným domáhání se práv.

Vůči státu má však ten, komu byla způsobena škoda na zdraví, i některá práva majetková, a to

• v případě vzniku pracovní neschopnosti - právo na nemocenské dle zákona o nemocenském pojištění, pokud je ho účasten: po dobu 380 dnů pracovní neschopnosti (někdy i déle) má nemocný právo na nemocenské, a to zpravidla ve výši 60% průměrného výdělku, a to nejprve přímo od zaměstnavatele a po uplynutí 2 nebo 3 týdnů od České správy sociálního zabezpečení, a
• v případě vzniku invalidity – právo na invalidní důchod dle zákona o důchodovém pojištění:
  1. Invalidita je definována jako dlouhodobě (zpravidla alespoň 1 rok trvající) nepříznivý zdravotní stav, v důsledku kterého poklesla schopnost výdělečné činnosti o stanovený procentní podíl (invalidita má dnes v ČR 3 stupně); procentní míru poklesu schopnosti výdělečné činnosti stanoví vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí
  2. K nároku na invalidní důchod je však – vedle invalidity – třeba, aby invalidita vznikla buď pracovním úrazem (viz výše) anebo aby dotyčný pojištěnec měl stanovenou dobu účasti na sociálním pojištění (v praxi tedy stanovený počet let výdělečné činnosti, která podléhá odvodům pojistného na sociální pojištění, popř. jiné doby, která je započitatelná pro účely nároku na důchod); pro osoby starší 28 let činí požadovaná doba pojištění 5 let.

Výše invalidního důchodu je pak závislá na výši výdělků, které pojištěnec dosahoval před vznikem invalidity.