ZÁSTUPCI ZAMĚSTNANCŮ U ZAMĚSTNAVATELE

Je všeobecně uznáváno, že ve vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem je zaměstnanec ve slabší pozici. Aby se tento mocenský nepoměr vyrovnával, měli by se zaměstnanci organizovat a volit si zástupce, kteří se budou zasazovat o pracovní práva a dobré pracovní podmínky zaměstnanců vůči zaměstnavateli. Těmito zástupci mohou být:

  • rada zaměstnanců
  • zástupce pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci
  • odborová organizace.

Při nástupu do práce se informujte o tom, zda u Vás v zaměstnání takoví zástupci jsou a jak Vám mohou být nápomocni.

Radu zaměstnanců si mohou zaměstnanci zvolit k zajištění svého práva na zákonem stanovené informace a projednání stanovených záležitostí se zaměstnavatelem. Rada má nejméně 3, nejvýše 15 členů, počet členů je vždy lichý, funkční období rady trvá tři roky, nebo do chvíle, kdy počet jejich členů je méně než 3. Radu volí všichni zaměstnanci na návrh alespoň jedné třetiny ze zaměstnanců pracujících u zaměstnavatele, a to na náklady zaměstnavatele.

Zástupce pro oblast bezpečnosti a ochranu zdraví při práci si zaměstnanci mohou zvolit k zajištění svého práva na informace a projednání záležitostí v této oblasti. Celkový počet těchto zástupců je závislý na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele a na rizikovosti vykonávaných prací, musí být však možné ustavit nejvýše jednoho zástupce na 10 zaměstnanců. Funkční období je tříleté, o volbě a zániku funkce tohoto zástupce zaměstnanců platí obdobně totéž, co o volbě a zániku rady zaměstnanců (s výjimkou zániku při poklesu počtu členů rady).

Jestliže u zaměstnavatele působí rada zaměstnanců nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a začne u něj působit odborová organizace, plní zaměstnavatel stanovené povinnosti vůči všem zástupcům zaměstnanců, nedohodnou-li se mezi sebou a zaměstnavatelem o jiném způsobu součinnosti.

Zástupci zaměstnanců mají povinnost vhodným způsobem informovat zaměstnance na všech pracovištích o své činnosti, o obsahu a závěrech informací a projednání se zaměstnavatelem (např. formou vývěsek, oběžníků, schůzí, popř. individuálním informováním). Musí však zachovávat mlčenlivost o informacích, které jim byly zaměstnavatelem výslovně poskytnuty jako důvěrné.

Odborové organizace mají právo jednat za zaměstnance v pracovněprávních vztazích, včetně kolektivního vyjednávání za podmínek stanovených zákonem nebo kolektivní smlouvou. Jako jediné ze zástupců zaměstnanců mají oprávnění uzavřít se zaměstnavatelem kolektivní smlouvu za zaměstnance, právo na kontrolu, spolurozhodování a rozhodování. V praxi tedy odborové orgány dbají na zajištění práva zaměstnanců na stanovené informace, dále na projednání určitých opatření (např. v otázkách týkajících se rozvržení pracovní doby), nebo jejich odsouhlasení (např. vydání pracovního řádu, stanovení rozvrhu čerpání dovolené).

Kolektivní smlouvu uzavírá odborová organizace se zaměstnavatelem nebo více odborových organizací (či odborový svaz) s vícerem zaměstnavatelů (či svazem zaměstnavatelů). V kolektivní smlouvě lze sjednat, že zaměstnanci budou mít více práv, než jim přiznává zákon nebo než si konkrétní zaměstnanec domluvil v individuální pracovní smlouvě. Kolektivní smlouva se uzavírá nejméně na rok. Při vyjednávání o kolektivní smlouvě může odborová organizace za určitých podmínek vyhlásit stávku.

Odborová organizace musí mít nejméně tři členy a lze ji založit jako spolek (dříve občanské sdružení) přijetím stanov a zasláním oznámení o vzniku odborové organizace příslušnému krajskému soudu. Odborová organizace může u zaměstnavatele působit jen v tom případě, že má alespoň 3 členy, kteří jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru. U jednoho zaměstnavatele může působit i více odborových organizací a zaměstnavatel je pak povinen plnit svoje povinnosti vůči  všem odborovým organizacím, nedohodne-li se s nimi na jiném způsobu informování, projednání nebo vyslovení souhlasu.

Nejste-li odborově organizován/a, jedná za Vás odborová organizace s největším počtem členů, kteří jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru, neurčíte-li sám/a jinak. Pouze na zastupování před soudem má nárok člen odboru, nebo se můžete pro tyto účely stát mimořádným členem odborové organizace.

Informujte se o možnostech členství a Vašeho zastupování přímo u odborových organizací, které působí u Vašeho zaměstnavatele. Nebo se můžete také obrátit na bezplatná poradenská centra Českomoravské konfederace odborových svazů, která jsou určena všem, i nečlenům.