Výsledky výzkumu a analýzy v publikaci Ženy na vedlejší kolejí (?) - Gender, migrace a stárnutí
Publikace, kterou jsme pro vás připravili, se týká postavení a situace migrantek ve vyšším středním a seniorském věku v České republice. Jedná se o téma v českém prostředí zatím neřešené, které postupně nabývá na rozměrech, a tudíž i na aktuálnosti. SIMI při své přímé práci s migrantkami v ČR bývá často konfrontována s případy vícenásobné diskriminace a nerovného zacházení s těmito ženami, u nichž se střetává několik diskriminačních důvodů zároveň – gender, příslušnost k sociální skupině, etnicita či právní postavení. Z dostupných statistik lze současně vysledovat, že podíl migrujících žen roste i že mají větší tendenci se v hostitelské zemi trvale usazovat. V České republice tak postupně přibývá migrantek ve věku nad 40 let, jejichž situaci, která se ještě komplikuje se stoupajícím věkem, je dosud věnováno velmi málo pozornosti.
Dnes se do důchodového věku dostávají ženy, které k nám přišly v prvních migračních vlnách po r. 1989 a, jak publikace dokumentuje, česká společnost na stárnutí trvale usazených migrantů a migrantek (respektive českých občanů s migrační historií) není připravena. Přitom v praxi neziskových organizací se opakovaně potvrzuje, že tato skupina bývá vystavena zásadním problémům, které bez pomoci zvenčí nemůže sama žádným uspokojivým způsobem řešit.
Spolu s výzkumnicemi z Katedry genderových studií Fakulty humanitních studií Karlovy Univerzity a z Katedry sociologie při Fakultě sociálních věd Univerzity v Bergenu (Norsko) jsme po dva roky mapovali situaci těchto žen ve společném kvalitativním výzkumu a analýze legislativy a veřejných politik, které byly součástí rozsáhlého projektu Ženy na vedlejší koleji (?) v realizaci SIMI z podpory Nadace Open Society Fund Praha v rámci programu Dejme (že)nám šanci, financovaného z Norských fondů.
První část publikace přibližuje výsledky obsáhlé Analýzy postavení a situace migrantek a žen s migračním původem ve vyšším středním a seniorském věku, která se komplexně zabývá problematikou těchto žen na území ČR. Zde předkládané výsledky analýzy uvádí čtenáře do situace této specifické skupiny žen pomocí přehledného přiblížení základních charakteristik a jejich postavení v české společnosti. Hlavní těžiště výsledků se pak zaměřuje zejména na analýzu legislativních podmínek a z nich vyplývající aplikační praxi v ČR ve vztahu k těmto ženám v jednotlivých oblastech jejich života v ČR. V pozadí vzniku analýzy je naší snahou přiblížit téma genderu v migraci laické i odborné veřejnosti a v ideálním případě i podnítit změny v oblasti přístupu k ženám s migračním původem. Publikace proto obsahuje také návrhy konkrétních opatření v jednotlivých oblastech lidského života, která by vedla ke zlepšení jejich situace a posílila jejich práva. Na řadě míst přinášíme srovnání se situací zkoumaných žen v Norsku, odkud se také snažíme přenést do českého prostředí příklady dobrých praxí.
Ve druhé části publikace prezentujeme kvalitativní výzkum, který se týká konkrétní skupiny žen s uprchlickou zkušeností, původem ze zemí bývalé Jugoslávie a dnes ve věku nad 50 let. Tyto ženy žijí v České republice již více než dvacet let, proto jsme u nich zkoumali vliv jejich uprchlické minulosti na osobní migrační životní trajektorii, jakož i jejich genderovou identitu a její proměny v procesu migrace, či jakým způsobem se promítají jejich uprchlické zkušenosti ve vyšším věku a zejména v období důchodu. Významnými byly i reflexe otázek péče a emoční práce těchto žen ve spojitosti s migrací. Výzkum ve výsledku odhaluje, že uprchlická zkušenost žen není lineární, ale je cyklická a nabývá nových významů v různých etapách života žen, sociálních kontextech a transnacionálních prostředích. Zejména vstup do důchodového věku pro tyto ženy objektivně znamená kritické období, které s sebou přináší i nové střety s vícenásobnou diskriminací, nejčastěji na trhu práce. To nutí migrantky či ženy s migračním původem stále svádět boj o sociální status, z nějž původně vyšly a k němuž se i v procesu migrace náročnou cestou dopracovaly.
V neposlední řadě se pomocí publikace pokoušíme přiblížit téma genderu v migraci širší veřejnosti, otevřít veřejnou debatu o situaci stárnoucích migrantek či žen s migrační historií a především motivovat tvůrce politik k větší otevřenosti k vnímání potřeb této zranitelné skupiny. V SIMI navíc pokládáme za vysoce důležité zvyšovat povědomí společnosti o tomto tématu právě nyní, kdy dochází ke vzrůstajícím projevům xenofobie a nepřátelských postojů vůči migrantům a uprchlíkům v řadách české populace. To nezřídka pramení především z nedostatku informací a osobních kontaktů s migrantkami či migranty. Na
tomto místě se také přísluší upozornit, že diskriminaci jsou často vystaveny nejen migrantky (případně i migranti), ale také ženy z většinové populace. Mnohá naše zjištění proto korespondují se situací některých žen seniorek obecně, nicméně u naší cílové skupiny jejich situaci zásadně proměňuje další znevýhodňující faktor – etnicita (případně rasa).
