Vymáhání dlužné mzdy

Nevyplatí-li Vám zaměstnavatel mzdu ve výplatním termínu, pak můžete postupovat takto:

1. Pokud jste sám/sama, komu nebyla vyplacena mzda, můžete postupovat cestou soudního vymáhání pohledávky (tj. mzdy) podle občanského soudního řádu. V tomto případě budete muset podat žalobu proti Vašemu zaměstnavateli (v obecné promlčecí době, tedy do tří let ode dne, kdy se mzda stala splatnou). Před podáním žaloby se doporučuje zaměstnavatele písemně vyzvat, aby mzdové nároky uhradil a upozornit jej na možnost jejich vymáhání v soudním řízení, pokud opět nezaplatí. Je vhodné také upozornit na skutečnost, že porušování pracovněprávních předpisů hodláte řešit také s příslušnými státními orgány (např. inspekce práce, úřad práce, celní správa a finanční úřad).

Samotná příprava žaloby je poměrně složitý právní postup, se kterým Vám bezplatně pomohou právníci nevládních organizací nebo za úplatu advokáti. Jste-li členem odborů ve Vašem podniku, může s vymáháním mzdy a právním servisem pomoci také příslušná odborová organizace.

2. Pokud je vás více, komu nebyla vyplacena mzda (alespoň 2), a uplynula doba alespoň 30 dnů po splatnosti dlužné mzdy, můžete podat na zaměstnavatele tzv. insolvenční návrh. Podal-li zaměstnanec nebo někdo jiný insolvenční návrh na zaměstnavatele, pak může požádat Úřad práce o vyplacení neproplacených mezd až do výše tří měsíčních mezd. Úřad práce potom vstoupí se zaměstnavatelem do jednání.

Insolvenční návrh můžete podat u příslušného soudu i sami, ale doporučujeme obrátit se s žádostí o pomoc na právníky nevládních organizací, jste-li členem odborů tak na odborovou organizaci, případně na úřad práce nebo v krajním případě využít služeb placených advokátů.

V případě insolvence se můžete stát se svými mzdovými nároky přednostními věřiteli. Tímto způsobem se můžete domoci mzdy v delším časovém horizontu a můžete tím také značně zkomplikovat podnikání svému zaměstnavateli, který by musel čelit insolvenčnímu řízení.

Při podání žádosti o vyplacení neproplacených mezd na Úřad práce musíte prokázat oprávněnost svých mzdových nároků pracovní smlouvou, mzdovým výměrem, stavebním deníkem, svědky, apod. Mzda, kterou můžete od Úřadu práce získat, se pohybuje od minimální mzdy (tj. 8.500 Kč) do maximální částky nepřesahující 35.000,- Kč.

3. Pokud jste pracoval/a bez povolení k práci i bez povolení k pobytu, máte díky tzv. sankční směrnici EU (2009/52/ES) volbu mezi žalobou a vyzváním příslušného státního úřadu k vymáhání mzdy.

Opět doporučujeme připravit nejdříve výzvu k zaplacení zaměstnavateli, upozornit jej na vysoké sankce za nelegální zaměstnávání, možnou trestní odpovědnost a povinnost hradit jak doplatky do veřejných rozpočtů, tak případně vracet prostředky vyplacené zaměstnavateli z veřejných rozpočtů, včetně prostředků z veřejných zakázek a fondů EU. O svém postupu se poraďte s právníkem!

Vaší výhodou je skutečnost, že pokud neprokážete dlužnou mzdu, zákon pak předpokládá, že Vaše zaměstnání trvalo tři měsíce, za které Vám přísluší mzda.

Krom toho třetí strany (odbory, neziskové organizace) mají právo účastnit se Vaším jménem nebo na Vaši podporu jakéhokoli správního nebo občanskoprávního řízení, včetně vymáhání mzdy, a to i ve Vaší nepřítomnosti na území ČR.

Pokud jste neoprávněně zaměstnanou nezletilou osobou či jste byl/a zaměstnán/a bez oprávnění k pobytu a za obzvláště vykořisťujících podmínek, může Vám být dokonce uděleno povolení k pobytu.

Schéma možných postupů při vymáhání dlužné mzdy