Soukromoprávní nároky z pracovních úrazů a nemocí z povolání

Dojde-li k pracovnímu úrazu nebo k nemoci z povolání, má poškozený zaměstnanec všechny tyto nároky vůči zaměstnavateli:

  • Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku, a to jak během pracovní neschopnosti, tak i po skončení pracovní neschopnosti (případně i za ztrátu na důchodu), přičemž zaměstnavatel je povinen uhradit zaměstnanci rozdíl mezi jeho průměrným výdělkem před vznikem škody na zdraví a jeho výdělkem (nemocenskou, invalidním důchodem, nižší mzdou) po vzniku škody na zdraví
  • Nárok na bolestné a náhradu za ztížení společenského uplatnění
  • Nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením (a to bez ohledu na stát, v němž léčení probíhá)
  • Nárok na náhrady věcné škody (např. za rozbité brýle nebo za poškozený automobil, který použil k práci se souhlasem zaměstnavatele) a
  • V případě úmrtí – též nárok na náhradu nákladů pohřbu, nákladů na výživu pozůstalých a nárok na jednorázové odškodnění pozůstalých (manžel a nezaopatřené dítě mají nárok na 240 tisíc Kč každý; rodič jen pokud žil se zemřelým zaměstnancem ve společné domácnosti).

Zaměstnavatel je povinen způsob a výši náhrady škody projednat se zaměstnancem a s odborovou organizací, a to bez zbytečného odkladu.

Pokud zaměstnavatel neuhradí zaměstnanci výše uvedené nároky dobrovolně, musí se zaměstnanec obrátit na soud. Práva zaměstnance se promlčují v zásadě do 2 let nebo do 3 let ode dne, kdy se o vzniku škody na zdraví a o tom, že za ni odpovídá zaměstnavatel, dozvěděl. Právo na náhradu za ztrátu na výdělku jako celek se však nepromlčuje – promlčují se jen nároky na jednotlivé (měsíční) splátky těchto náhrad. Utrpěl-li škodu na zdraví pracovník, který nebyl zaměstnancem, nýbrž nezávislým podnikatelem a zavinila-li tuto škodu jiná osoba, má vůči ní tento pracovník v zásadě obdobné nároky jako zaměstnanec vůči zaměstnavateli, s následujícími odchylkami:

  • pracovník musí vždy prokázat zavinění škůdce
  • nárok na náhradu ztráty na výdělku se může promlčet i jako celek, pokud není v promlčení lhůtě uplatněn