2. Několik tipů pro lepší komunikaci se zahraničními zaměstnanci:

• Netykejte! Pokud se svými pracovníky mluvíte česky, mluvte s nimi takovým způsobem, jakým byste chtěli, aby oni mluvili s Vámi. Takovou češtinu, jakou se naučí v práci, budou pravděpodobně používat i jinde a vůči Vám.
• Ano není vždycky ano. Přestože nám to může připadat bláznivé, jsou kultury, kde je neslušné nesouhlasit s nadřízeným či výše postaveným ve společnosti či kde se na otázku automaticky odpovídá kladně. Jednoduchým dotazem si ověřte, že Vám bylo skutečně porozuměno. Vždy se raději ptejte na údaj a ne otázkou, na kterou jde odpovědět ano/ne. (Tedy namísto „Přijdete v 7 h?“ se ptejte „V kolik hodin přijdete?“.)
• V jednoduchosti je síla. Uvědomili jste si někdy, jak je čeština složitá? Mluvte s cizinci, kteří moc neumějí česky, ve velmi jednoduchých krátkých větách.
• Mluvte pomalu, zřetelně a srozumitelně. Čeština je těžký jazyk, který používá nejrůznější přirovnání a opisy. Mluvte proto co nejjednodušší češtinou a pomalu. Rychlému hovorovému jazyku mají cizinci problém porozumět, i když mluví již poměrně dobře česky.
• Křik nepomáhá. Pokud někdo nerozumí, když mluvíte normálně, nebude rozumět, ani když na něj začnete křičet. Křikem ničemu nepomůžete.
• Mluvte i pište. Neváhejte některé informace zaměstnancům říct i napsat. Například kartičkou s napsaným datem, hodinou a místem práce, které jste již řekli, nic nekazíte. Naopak, můžete tak předejít nedorozuměním.
• Přímost komunikace. Způsob české komunikace je velmi přímý. Pokud něco chceme, většinou neváháme a poměrně přímo se zeptáme (např. „Můžete jí tuto sobotu výjimečně do práce?“). V některých kulturách je ale takto přímá komunikace považována za neslušnou a dotazovaný je na otázku připravován malou sérií přípravných informací (např. „Máme hodně práce. V sobotu se do práce nechodí. Bylo by dobré, aby někdo do práce v sobotu šel. Byla by to potřebná pomoc. Jedná se o výjimečnou situaci. Můžete jít v sobotu do práce?“). Pokud o takto odlišném způsobu komunikace víme, nemusí nás rozhodit, pokud dlouho trvá, než se nás naši zaměstnanci zeptají na to, co je skutečně zajímá, nebo proč nemusí příliš dobře reagovat na naše přímé prosby.