Diskuse o roli výzkumníků v světle tvorby veřejné politiky
Dne 6. března 2020 jsme společně s CESES UK uspořádali v malé zasedací síni pražského Karolina další ze setkání k projektu Města a inkluzivní strategie. Na setkání nazvaném Výzkumy ve službách státu? Role výzkumů o migraci a integraci ve světle tvorby veřejné politiky se sešla celá řada akademiků z různých koutů České republiky, aby spolu sdíleli své poznatky k danému tématu a diskutovali o vztahu výzkumů na poli migrace a utváření veřejných politik.
Nastolení tématu:
Cílem setkání byla diskuse o tom, jak jednotliví zástupci akademické sféry a výzkumníci smýšlejí o své roli ve vztahu k utváření politik. Základním východiskem k této diskusi byl argument, že společenskovědní výzkum může, a podle některých i má, nejrůznějšími způsoby tvorbu a nastavení migračních a integračních politik ovlivňovat. Během setkání došlo k vybídnutí přítomných ke sdílení svých různorodých postojů, zkušeností a názorů k danému tématu.
Moderátorka: Marie Jelínková, Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (CESES FSV UK)
Shrnutí diskuse:
Diskuse vycházela z toho, že role výzkumníků je značně ovlivněna institucionálním nastavením prostředí, ve kterém pracují, časem, který mohou vymezit na aplikaci svých výzkumů, jejich osobním hodnotovým systémem, zralostí či vyspělostí disciplíny, ale i třeba rolí ideologií, které mají vliv na oblast jejich zájmu. Přesah výzkumů aplikovaných není většinou příliš podporován oproti výzkumům základním. V praxi také výzkumníci často narážejí na bariéry ze strany tvůrců politik.
Mezi diskutanty panovala na většině z těchto bodů shoda. Otázkou tedy nebylo, zda aspirovat na ovlivňování tvorby politik, ale spíše jakým způsobem tak činit. Zazněla kritika nastavení financování výzkumného sektoru, které často způsobuje, že výzkumy jsou zahleděny samy do sebe a nesnaží se vytvořené poznatky převádět v praxi. Řada z přítomných se také vymezila proti pozitivistickému smýšlení, které ve vědě mnohdy stále převažuje.
Kritizována byla také polarizace výzkumníků a neziskového sektoru, jejichž spolupráci většina z přítomných naopak oceňovala. Jedním z mnoha podnětů, které z diskuse vyplynuly, může být i vědomější rozvíjení spolupráce s neziskovými organizacemi a advokační činnosti.
Přítomní poté rozebírali nejlepší způsoby a přístupy, jak prezentovat výsledky svých výzkumů a jak je dostávat do veřejného diskurzu. Pokud má mít výzkum dopad, neměla by práce končit napsáním odborného textu. Ozývala se podpora vyšší medializaci výsledků výzkumů, ale i skepse vůči prezentaci v médiích obecně.
Přítomní také zdůrazňovali roli výzkumníků jako těch, kteří by měli na poli migrace nastolovat relevanci témat. V tomto směru je ale velkým problémem nesnadná komunikace s tvůrci politik. Ti totiž pracují s jinými hodnotami, s odlišnými rámci a v jiných časových horizontech. Některými byla v diskusi akcentována snaha soustavně a vytrvale nastavovat témata „zdola“ – soustředit se na lokální a regionální úroveň.
Závěrem diskutanti ocenili celé setkání a projevili zájem o další podobná setkání v budoucnu.
Zápis ze setkání najdete zde.
