Jak vypadá online doučování? O svou zkušenost se podělila dobrovolnice Nika

V době uzavření škol z důvodu epidemie Covid-19 na jaře 2020 jsme vydali výzvu, že hledáme dobrovolníky pro distanční doučování žáků-migrantů. Míra odezvy nás příjemně překvapila. Během krátké doby jsme navázali spolupráci s 10 dobrovolníky a dobrovolnicemi. Ti se poté po několik následujících měsíců jednou až třikrát týdně spojovali s žáky se zájmem o doučování. Probírali s nimi úkoly ze školy, pomáhali jim při komunikaci se školou a učiteli a snažili se zlepšit jejich znalosti češtiny a dalších předmětů. Tato série článků popisuje několik příkladů toho, jak si naši dobrovolníci vedli, s jakými problémy se setkávali a čeho se jim podařilo dosáhnout.

Dobrovolnice Nika se doučování šesťačky Alice nejprve trochu bála. Dělala si starosti s tím, jaké budou Aliciny znalosti češtiny a zda si budou dobře rozumět. Podobné obavy nám popisovalo více dobrovolnic a dobrovolníků. Nika ale – stejně jako značná část našich dobrovolníků a dobrovolnic – brzy zjistila, že Alice je velmi šikovná, snaží se a chce se zlepšovat. Dokonce se i ráda učila, jen jazyková bariéra dělala pro ni učení náročnějším. Alice totiž byla ve škole teprve krátkou dobu, s její úrovní češtiny tak těžko zvládala učivo 6. třídy.

Nika ale narazila ještě na jiný problém. Alice totiž od uzavření škol k žádnému předmětu nic neudělala. Instrukce se k ní zkrátka nedostali. Navíc ještě před uzavřením škol dlouho ve škole chyběla, tudíž jí scházel i přístup k materiálům od školy a neměla kontakt na žádného ze spolužáků. Toto se i v mnoha dalších případech stalo hlavní náplní našeho doučování: získávat informace od školy, pomoci žákům a žákyním se v nich zorientovat a vést je k tomu, aby vypracovávali a odevzdávali zadané úkoly a předejít tak tomu, že po návratu k prezenční výuce budou s učivem pozadu.

Nika se nakonec s Alicí setkávala dvakrát až třikrát týdně. Pracovali společně téměř výhradně přes Skype a věnovali se hlavně češtině, kde se zaměřili spíše na základy, vyjmenovaná slova a později třeba mluvnické kategorie u sloves. Nika Alici zprvu doučovala také matematiku, ale postupem času, když se dostávali k těžším a těžším úlohám, si uvědomila, že na ně již nestačí. Naštěstí jsme měli dobrovolníky, kteří se „specializovali“ na různé předměty. Takže například v případě Niky, jsme za ní na matematiku zvládli poměrně rychle najít náhradu.

Alicina situace se mírně zkomplikovala tím, že ji na konci roku škola neklasifikovala a Alice tak musela koncem srpna skládat dodatečné zkoušky. Celý příběh má ale dobrý konec, protože – i díky intenzivnímu učení s Nikou a dalšími dobrovolnicemi, které probíhalo i v době letních prázdnin – Alice zkoušku zvládla. A to navzdory očekáváním učitelů, kteří pamatovali, že když došlo k uzavření škol, byly Alice znalosti češtiny opravdu velmi základní.

Výše popsaný příklad Alice ukazuje situaci, ve které se řada žáků a žákyň nachází i při běžné prezenční výuce. I když tito žáci a žákyně do školy chodí, nemusejí stačit tempu výuky a škola nemusí mít kapacity na to, se jim věnovat individuálně. Ale jak jsme mohli vidět i z ohlasů rodičů i pedagogů, tak je patrné, že doučování může těmto dětem velmi pomoci a usnadnit zapojení do výuky. V projektu tak nadále pokračujeme i v právě začínajícím školním roce 2020/2021.

Více úspěchů našeho projektu a zkušeností dobrovolníků naleznete v našich dalších článcích. Pokud se do projektu chcete jako dobrovolníci zapojit i vy, navštivte naše webové stránky.

logo-varietas_1549467451.jpg