Mezinárodní den žen 2013 dle SIMI: Jsou práva pracovních migrantek v ČR respektována?
Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) si každoročně připomíná Mezinárodní den žen, který je symbolem boje za rovnoprávnost a solidaritu zejména k ženám ve zranitelném postavení. Mezi ně patří i cizinky ze třetích zemí, jejichž postavení na území České republiky dlouhodobě věnujeme velkou pozornost.
Svědčí o tom například naše úspěšná informační kampaň na podporu migrantek pracujících v českých domácnostech „Víte, kdo Vám doma uklízí?“, kterou jsme spustili vloni k 8. březnu. Tento rok zpracováváme totéž téma v odborném ekonomickém a sociologickém výzkumu a veřejnosti i cizinkám poskytujeme podrobné informace o problematice domácí práce na nových web stránkách www.pracovnicevdomacnosti.cz. Krom toho se spolu s českými i zahraničními partnery nově zabýváme dosud neřešenými otázkami pracovních podmínek a bezpečnosti cizinců při práci se zvláštním zaměřením na situaci žen migrantek.
Při práci s cizinkami vycházíme z poznatků nabytých při poradenské a advokační činnosti, na základě kterých hledáme vhodné způsoby pro odstranění diskriminace a zlepšení postavení cizinek zejména na českém trhu práce.
V ČR žije dle dostupných údajů 186 tisíc legálně pobývajících cizinek, z toho je cca 80 tisíc aktivních na trhu práce (statistiky ČSÚ 12/2011, z toho 60 tisíc žen jsou občankami zemí EU). Jedná se tedy o poměrně početnou skupinu osob, která podléhá zejména na trhu práce řadě znevýhodnění oproti českým zaměstnancům, resp. zaměstnankyním. Obvykle tomu tak bývá z důvodů jejich horší jazykové vybavenosti či nedostatku zkušeností, znalosti prostředí a omezených sociálních vazeb. Vedle toho jsou nezřídka diskriminovány z důvodu rasy/etnického původu, národnosti či náboženství a dále také znevýhodnění vyplývající z právních předpisů (např. dnes cizinci obecně čelí složitému problému s uznáním kvalifikace v ČR a s tím souvisejícím vydáváním pracovních povolení).
Situace žen cizinek na trhu práce je také složitá v tom, že jsou vystaveny riziku dvojího znevýhodnění oproti mužům cizincům na trhu práce. V případě, že jsou zároveň i matkami malých dětí, pak dokonce můžeme mluvit o trojnásobném znevýhodnění. Střetává a násobí se tu totiž několik diskriminačních důvodů současně – tyto ženy jsou diskriminovány z důvodů státní příslušnosti, z genderových důvodů a z důvodů mateřství či rodičovství (což ostatně platí i pro české ženy). Jak zkombinovat pracovní povinnosti s rodinou je obtížnou otázkou pro většinu migrantek. Ekonomický tlak a nedostatek podpory při péči o děti omezuje jejich možnosti vzdělávání (respektive rekvalifikace) a profesního růstu. Ženy migrantky tak mnohdy zůstávají v marginalizovaném postavení, neboť jsou prokazatelně ohroženy nezaměstnaností.
V důsledku toho jsou většinou ochotny přijmout jakoukoliv práci bez ohledu na úroveň svého vzdělání, původního povolání a taktéž svých zaměstnaneckých práv. Dostávají se do pozice levné pracovní síly, kdy vykazují pod tlakem okolností vyšší výkonnost i ochotu pracovat za podmínek evidentně nerovných ve srovnání s českými pracovnicemi. V této souvislosti je zřejmá i závislost na zaměstnavateli, která vyplývá především z provázanosti povolení k práci a povolení k pobytu. Navíc, s ohledem na hluboce zakořeněné nerovnosti mezi pohlavími, migrující ženy nalézají zaměstnání převážně v oblasti neformálního a neregulovaného poskytování služeb, jako je práce v pohostinství a hoteliérství, práce v domácnosti, péče o seniory a postižené osoby, ale i v sexuálním průmyslu.
Nelegální zaměstnávání ovšem přináší řadu negativních důsledků. „Úniky z daňového systému, neodvádění pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokřivování trhu práce, to jsou problémy, které by mohly trápit především stát. Je ale zřejmé, že nelegální práce má celou řadu rizik především pro cizince a cizinky samotné a případy, kdy nelegální působení těchto osob na trhu práce vede k porušování lidských práv, jsou toho jasným důkazem,“ objasňuje programová ředitelka SIMI Pavla Hradečná. Obecně tedy mají cizinci a cizinky mají v ČR (stejně jako v jiných vyspělých zemích) horší postavení na trhu práce a jsou všestranně zranitelnější.
Česká republika bohužel ztíženou situaci migrantů pracujících v Česku, a obzvláště migrantek, zatím v mnoha ohledech nijak zvláště nereflektuje. Současný trend je spíše zahraniční pracovníky z českého trhu práce vytlačovat se záměrem snížit nezaměstnanost domácího obyvatelstva. Vedle toho se však česká vláda posouvá do ústraní i obecné genderové otázky. V uplynulých měsících tak odmítla ratifikovat hned dva nedávné mezinárodní instrumenty, které se zásadním způsobem dotýkají práv žen a mohly by přinést i větší ochranu základních či pracovních práv pro zranitelnou skupinu žen migrantek pobývajících v ČR. Jmenovitě se jedná o Úmluvu MOP o důstojné práci domácích pracovníků (odmítnutá pro údajný marginální počet domácích pracovnic v ČR) a Úmluvu Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí (odmítnutá z důvodu, že problematika se netýká pouze žen).
Jelikož ochrana práv migrantek zůstává z větší části stranou státních zájmů, jsou to práce a služby neziskových organizací jako je SIMI, které pro cizinky mnohdy představují jedinou dostupnou oporu při řešení jejich problémů na českém trhu práce i mimo něj. „Cizinky se mnohdy dostávají do svízelných situací pro nedostatek informací o svých právech a povinnostech. Mnohdy snášejí vykořisťování či o jiných nepravostech mlčí pro obavy ze ztráty zaměstnání, protože nevědí, jak svou situaci řešit. Obávají se vyhoštění z důvodu nelegální práce nebo pobytu. Považujeme tedy za nutné na obdobné situace upozorňovat a reagovat na vážná porušování práv takto zaměstnaných cizinek. Poskytování bezplatného poradenství se nám v praxi osvědčuje jako účinný nástroj k posílení postavení těchto žen,“ komentovala ředitelka SIMI Magda Faltová snahy sdružení o podporu migrantek již v loňském roce a praxe ukazuje, že poradenské služby sdružení se stávají ze strany cizinek i cizinců čím dál více vyhledávanými. Ke skutečnému prolomení situace žen migrantek je však zapotřebí i zvyšování informovanosti zaměstnavatelů a široké veřejnosti, jakož i nezbytné pozornosti ze strany státu, na což SIMI bude ve své činnosti i nadále apelovat.
Více na k popsaným činnostem na www.migrace.com (sekce Pracovní migrace).