Výzva Konsorcia směřovaná Úřadu vlády
V rámci Evropského pochodu za práva uprchlíků - Umbrella March 2011 byla předána Úřadu vlády výzva k rychlejšímu a kvalitnějšímu rozhodování o azylových žádostech.
20. června si každoročně připomínáme Mezinárodní den uprchlíků. České neziskové organizace sdružené vKonsorciu nevládních organizací pracujících s migranty v ČR se letos poprvé připojují k Umbrella March - evropskému pochodu za práva uprchlíků, který zastřešuje Evropská rada pro uprchlíky a exulanty- ECRE. SIMI zde bylo účastno též.
Uprchlíkem de iure je každá osoba, které byla nucena opustit svou vlast kvůli odůvodněné obavě z rasového, náboženského, národnostního či politického pronásledování nebo příslušnosti k určité sociální skupině (článek 1A Ženevské úmluvy z roku 1951 či § 12 českého zákona o azylu). Uprchlíkem de facto je pak každá osoba donucená nedobrovolně opustit svůj domov, zpravidla z důvodů lokálních ozbrojených konfliktů.
V současné době je takto postižených přibližně 42 miliónů osob na světě (15 mil. de iure uprchlíků, 27 mil. vnitřně přesídlených osob). 80% procent z nich žije v nepředstavitelných podmínkách v rozvojových zemích, často sousedících s jejich vlastí. Hostitelem největšího počtu uprchlíků jsou již roky země jako Pákistán, Írán nebo Keňa. V jediném uprchlickém táboře Dadaab v Keni žije více uprchlíků (více než 300.000), než je roční počet uprchlických žádostí ve všech evropských zemích dohromady. Samotná Evropská unie loni přijala do azylového řízení celkem 257.000 nových azylových žádostí, ČR celkem 780 osob. Tradičně mezi země, které produkují nejvíce uprchlíků směřujících do Evropy, patří Afghánistán, Rusko, Irák a Somálsko. V budoucnosti je nutné také počítat, jak nedávno připomněla světová Nansenova konference ke klimatickým změnám a migraci, s miliony tzv. environmentálních uprchlíků z důvodů klimatických změn a je potřeba pro ně vytvořit mezinárodní i národní režimy pomoci a ochrany.
Česká republika má dnes to štěstí, že žije v klidném středu Evropy, který není postižen konflikty, většími přírodními katastrofami a téměř žádnými uprchlickými vlnami. V období let 1948-1989 vyprodukovalo tehdejší Československo asi 200.000 uprchlíků, 3 miliony Němců byly vyhnány po druhé světové válce. V letech 1990-2010 získalo u nás azyl celkem 3.633 osob. Počet všech uprchlíků v ČR k dnešnímu dni může činit cca 4.000 osob.
Díváme se proto, s velkou obavou na současnou azylovou politiku členských států EU všemožně se bránících přijetí několika desítek tisíc lidí ze Severní Afriky a Blízkého východu, kde probíhají jistě pozitivní demokratizační procesy. Jsme přesvědčeni, že na úrovni Evropské unie má Česká republika morální i právní povinnost přispět k tomu, aby uprchlíci měli zajištěn přístup do azylových řízení jednotlivých členských států, aby bylo nabídnuto více míst pro přesídlení (resettlement) osob v největším ohrožení, a aby byla konečně formulována společná otevřená migrační politika, která by pomohla lepšímu oddělení uprchlíků od cizinců, kteří migrují z ekonomických nebo rodinných důvodů. Desítky let vedený nevyhratelný boj proti „nelegální“ migraci, který tisíce lidí platí svými životy ve vlnách Středozemního moře či někde na hranici Libye a Čadu, řadí skutečné uprchlíky do stejného pytle s pracovními migranty a všechny společně označuje kriminální nálepkou.
U nás v České republice se přimlouváme za rychlejší a kvalitnější rozhodování o azylových žádostech, aby těch pár stovek lidí ročně nemuselo několik let čekat v uprchlických táborech na rozhodnutí. Chceme, aby nedocházelo k detenci uprchlíků v úvodu azylového řízení, a navrhujeme nabídnutí více míst pro přesídlení těch nejohroženějších osob z konfliktních oblastí. Naopak velmi oceňujeme, že ČR se v minulých letech připojila k procesu přesídlení a má dobře propracovaný systém pomoci nezletilým uprchlíkům. Děkujeme za vaši pozornost.
