PŘIPOMÍNKY KONSORCIA NEVLÁDNÍCH ORGANIZACÍ PRACUJÍCÍCH S MIGRANTY V ČR A PROGRAMU MIGRACE

Dne 31. srpna 2011 Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR zaslalo Ministerstvu vnitra ČR své připomínky k věcnému záměru nového cizineckého zákona.

Jako problematické vidí mimo jiné to, že návrh:

  • zhoršuje postavení cizinců ze třetích zemí—rodinných příslušníků Čechů,
  • ztěžuje přístup cizinců na české vysoké školy a
  • vylučuje cizince z drobného podnikání;
  • nejasný je i smysl systému kvót omezujících počty migrantů z jednotlivých zemí.

Následující text shrnuje zásadní připomínky Konsorcia na jejichž vypracování se podílela i ředitelka SIMI Magda Faltová.

PŘIPOMÍNKY KONSORCIA NEVLÁDNÍCH ORGANIZACÍ PRACUJÍCÍCH S MIGRANTY V ČR A PROGRAMU MIGRACE

Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR zaslalo prostřednictvím Výboru pro práva cizinců při Radě vlády pro lidská práva ministerstvu vnitra, které je předkladatelem věcného záměru nového cizineckého zákona, své připomínky k tomuto dokumentu. V čem spočívají hlavní výhrady Konsorcia k věcnému záměru?

Horší přístup pro cizince ke studiu na českých vysokých školách poškozuje nejen cizince, ale i Českou republiku


Návrh zpřísňuje podmínky pro možnost cizinců studovat na českých (zejména vysokých a vyšších odborných) školách, a to tím, že pro ně zavádí novou povinnost dokládat požadovanou úroveň znalosti vyučovacího jazyka, místo aby podmínky pro přijetí zcela ponechal na školách. Toto opatření nejen zkomplikuje život cizincům, ale i české státní správě.

„Český stát, tak jako celá EU, chce přitáhnout vzdělané cizince modrými kartami, které mají zjednodušit vyřizování pobytu a celkově jim celý proces usnadnit. V tomto kontextu je nejasné, proč zavádí další podmínku pro zájemce o studium na vysokých školách – to jsou přece právě ti potenciální vysoce kvalifikovaní cizinci, které bychom měli v ČR vítat. Podle věcného záměru budou mít zájemci o studium v ČR povinnost prokázat požadovanou úroveň znalosti vyučovacího jazyka, ale co to vlastně znamená? Za prvé: jaký stupeň znalosti to vlastně je? Za druhé: kde bude cizinec skládat zkoušku prokazující tuto znalost? Cizinec, který byl přijat na českou vysokou školu, prokázal patřičnou znalost tím, že úspěšně prošel přijímacím řízením. Další zárukou toho, že se vyučovací jazyk musí naučit, je že již za 3 měsíce od začátku školního roku musí skládat zkoušky. V mém případě to bylo tak, že na začátku studia má znalost češtiny nebyla příliš dobrá, ale v průběhu prvního semestru jsem byla nucena se velmi rychle zdokonalit, abych udělala písemnou zkoušku ze státovědy. Tu jsem pak složila na dvojku. Již po dvou letech studia nebyl pro mě právní jazyk žádný problém. Za nových podmínek bych se možná ale na českou školu již nedostala. Tahle změna je jednoznačnou překážkou příchodu kvalifikovaných cizinců, o které stát, jak prohlašuje, stojí.“ Mgr. Oksana Rizak

Komplikuje se možnost sloučení rodiny


Konsorcium se domnívá, že právo na sloučení rodiny musí být vždy respektováno za podmínky, že dotyčný žadatel má prostředky na podporu své rodiny. Nový návrh ale říká, že žadatel o sloučení musí mít v ČR pobyt takového charakteru, u kterého lze důvodně předpokládat trvalý pobyt – to znamená, že sloučení rodiny má být povolováno těm, kteří se perspektivně v ČR usadí. To by ale neumožňovalo vzít si do ČR rodinu cizincům, kteří sem přijedou pracovat dočasně, ale až na několik let, a znamenalo by to velký zásah do jejich rodinného života.

Drobné podnikání cizinců silně omezeno


Ve snaze snížit dostupnost povolení k pobytu za účelem podnikání, které si v minulosti opatřovali i ti cizinci, jež de facto pracovali v zaměstnaneckém poměru, přišlo ministerstvo vnitra s řešením udělovat podnikatelská víza pouze cizincům, kteří budou v ČR investovat. V dokumentu Nový systém ekonomické migrace, ze kterého tento návrh věcného záměru vychází, se hovoří o nutné investici ve výši 5 milionů korun. Věcný záměr sice zmiňuje možnost nahradit přímé investice doložitelným know how, je ovšem otázka, jak bude toto know how posuzováno a vyčíslena jeho hodnota.

Bez počáteční investice bude možné si požádat o živnostenský list a povolení k pobytu za účelem podnikání až po dvou letech pobytu v ČR. Pokud tento návrh projde, v praxi to bude znamenat zásadní přiškrcení drobného podnikání cizinců, ať už jde o výuku jazyků, stánky s etnickým občerstvením či řemesla. Domníváme se, že potírání „švarc systému“ mezi cizinci, což je zřejmý záměr MV, nemůže být řešeno zpřísněním podmínek pro cizince samotné, nýbrž by mělo být řešeno systémově a především sankcionováním zaměstnavatelů,“ namítá proti záměru Konsorcium.

„Zavedení podmínky vstupních investic považuji za diskriminační, protože většina podnikatelů – živnostníků Čechů na začátku podnikání žádnými takovými investicemi nedisponuje. Švarcsystém se tím neoslabí, na to je třeba posílit zodpovědnost zaměstnavatelů. Jen to mnohým živnostníkům, kteří by řádně platili odvody a daně, znemožní podnikání. Počáteční investice v rozsahu, který se plánuje, je běžná spíš u právnických osob a není zárukou průhlednosti či přínosu jejich podnikání.“ Mgr. Oksana Rizak

Rodinní příslušníci Čechů v horším postavení než rodinní příslušníci občanů jiných zemí EU žijících v ČR.

Rodinní příslušníci občanů ČR ze třetích zemí by měli být podle věcného záměru vyňati z právní úpravy rodinných příslušníků občanů Evropské unie a mít v některých oblastech horší postavení než rodinní příslušníci cizinců z Evropské unie. Před podáním žádosti o dlouhodobý pobyt by se museli naučit český jazyk a tento pobyt by jim mohl být zrušen v případě rozvodu. Program migrace to považuje za nebezpečný faktor, který může vytvářet závislost manžela manželky na jejich českém partnerovi i v případě, kdy manželství nefunguje.

Trvá příliš slabé postavení cizinců vůči zaměstnavateli

Nový záměr nenavrhuje instituty, které by cizinci napomáhaly (povzbuzovaly ho) v tom, aby nevyužíval švarc systém a naopak se mu účinně bránil. Cizinec, který ještě nezískal trvalý pobyt, je na rozdíl od českého občana zcela vázán na „zaměstnavatele“. Jeho pobyt závisí na tom, zda trvá jeho pracovní vztah. Nová úprava přináší pozitivní změnu v prodloužení ochranné lhůty (doby, po kterou cizinec může pobývat v ČR bez pracovního poměru a hledat si práci) ze dvou na tři měsíce a rozšiřuje její platnost i na ty cizince, kteří nejsou propuštěni, ale odcházejí dobrovolně. Nicméně povolení k pobytu stále zůstává vázáno na jednoho zaměstnavatele a navíc se zavádí povinnost hlásit státní správě každou změnu v pracovním vztahu, a to například včetně změny výše přijmu.

Tento článek je převzat z: http://migration4media.net/2011/08/31/navrh-noveho-zakona-o-cizincich-hlavni-pripominky-konsorcia-nevluadnich-organizaci-pracujicich-s-migranty-v-cr/#more-1482

O stanovisku zástupce veřejného ochránce práv ČR, čtěte také na: http://migration4media.net/2011/08/31/ombudsman-%E2%80%9Evecny-zamer-nove-cizinecke-legislativy-snizuje-v-rade-pripadu-stavajici-standardy-ochrany-cizincu-%E2%80%9C/