Vydání pana Ilji Ivanoviče Staševského do Ruska
Český helsinský výbor (ČHV) a Poradna pro uprchlíky (PPU) považují vydání pana Ilji Ivanoviče Staševského Českou republikou do Ruské federace v souvislosti se stavem lidských práv a politickou situací v Rusku za nepřijatelné. V Rusku panu Staševskému, který byl dne 29. 3. 2007 vzat do vazby rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě, hrozí, že se stane obětí vykonstruovaného a politicky motivovaného trestního řízení a že bude vystaven mučení nebo jiným formám nelidského zacházení.
V Rusku je proti Staševskému od ledna 1998 vedeno trestní řízení pro trestné činy zpronevěry a podvodu. Těchto trestných činů se měl dopustit tím, že se jako bývalý předseda představenstva Moskevské inovační banky údajně podílel na odčerpání cca. 230 milionů USD z úvěru Indické republiky na objednávku letadel Mig-29. Úvěr poskytla ruská státní společnost MA-PO (Vojensko průmyslový komplex).
ČHV a PPU mají pochybnosti o vykonstruovanosti a politickém pozadí trestního stíhání proti panu Staševskému v Rusku. V době, kdy mělo dojít k jednání pan Staševskij už nebyl předsedou představenstva ani v bance nepracoval, údajnými spolupachatele z řad politiků a vojenských expertů osobně nezná. Je pravděpodobné, že kauza pana Staševského byla vyvolána uměle v rámci likvidace politických oponentů a že se pan Staševskij stal „obětním beránkem".
Od března 1998 do března roku 1999 byl pan Staševskij držen ve vazbě v ruských věznicích, kde byl vystaven nelidskému a ponižujícímu zacházení a donucování k doznání. Pan Staševskij v ruských věznicích utrpěl poškození zdraví - po propuštění z vazby byl několik měsíců hospitalizován a byla mu přiznána invalidita z důvodu trvalého poškození páteře.
Na území ČR žije pan Staševskij legálně nepřetržitě od roku 1999, kdy požádal o azyl z politických důvodů. Jeho žádost byla ministerstvem vnitra zamítnuta z důvodu neprokázání hrozby jeho politické perzekuce v Rusku (pan Staševskij nikdy nebyl členem politické strany). Byla mu však přiznána tzv. překážka vycestování dle zákona o azylu, protože "nelze vyloučit, že by mu po návratu do vlasti hrozilo nelidské či ponižující zacházení".
