Hlubší vhled do duševního zdraví uprchlíků
Podle nejnovějšího výzkumu vykazuje téměř polovina ukrajinských uprchlíků v Česku příznaky duševního onemocnění, jako jsou deprese a úzkosti (Člověk v tísni). Stav duševního zdraví uprchlíků monitoruje pátá zpráva ze série výzkumů Hlas Ukrajinců v Česku, kterou připravila společnost PAQ Research ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví a Sociologickým ústavem AV ČR. Zpráva vychází z třetí vlny výzkumu mezi uprchlíky z Ukrajiny, jehož se zúčastnilo 1 347 uprchlíků z válkou zasažené země. Dotazování probíhalo od 5. do 22. září 2022.
Stresorů pro nově příchozí je v nové zemi celá řada
Od těch, kdy se migranti vyrovnávají se svými ztrátami a snaží se přizpůsobit životu v novém prostředí, přes vypořádání s odloučením od svých milovaných a vytržení z důvěrně známého prostředí, až po stresory spojenými s fází adaptace, kdy jsou obrazně řečeno imigranti vrženi do kulturně naprosto cizího prostředí. Laicky řečeno zažívají „kulturní šok“ (Člověk v tísni).
"Nelze také zapomínat na to, že zatímco standartní imigranti se pro život v nové zemi zpravidla rozhodují dobrovolně, zemi si sami vybírají a mají možnost se na migraci dlouhodobě připravovat, u uprchlíků se jedná o migraci z donucení, často okamžitou a bez možnosti výběru země. To se samozřejmě odráží v jejich dlouhodobém emocionálním naladění", popisuje psychoterapeut František Cihlář.
Stojí za to dodat, že zatímco krátce po usídlení u migrantů převládá relativní optimismus, postupem času začíná u mnoha z nich převažovat zklamání a stesk po vlasti. Teprve se zpožděním se zároveň na jejich mentálním zdraví mohou projevit traumata, která zažili v předchozích etapách své cesty. O to těžší situaci mají děti uprchlíci, kteří často musí ještě v adaptační fázi nastoupit do školy, kde nikoho neznají, a neznají ani vyučující jazyk. Některým to pomůže, protože ve škole mohou zažít pocit jistoty a najít si kamarády. Pro některé to ale znamená, že ke stresu, se kterým se často setkávají doma, tak mají ještě další stres ze školy.
Psychické zdraví imigrantů a péče o něj
To, zda migrační stresory u člověka povedou k rozvoji psychických problémů, záleží na celé řadě faktorů, počínaje osobními predispozicemi a konče podporou ze strany nejbližšího okolí. Zdaleka ne všechny problémy kromě toho znamenají psychiatrickou diagnózu. Specialisté upozorňují, že i "obyčejný" smutek, osamocenost nebo stesk po domově mohou způsobit velkou bolest (Co trápí migranty v ČR a co prožívají očima jejich terapeuta). Podstatné je mít na paměti, že jde o zcela „normální reakce na nenormální situaci“.
Mezi nejčastější psychické problémy migrantů patří podle odborníků smutek (ze ztráty přátel, kultury, vlasti, osobních věcí), pocit odcizenosti a samoty, deprese, úzkosti, posttraumatická stresová porucha (PTSD), anebo drogová závislost (Člověk v tísni). Například příchozí ženy z Ukrajiny zažívají stres, úzkost i strach velmi často (blog Bez vrásek).
Péče o duševní zdraví u dětí uprchlíků
I děti uprchlíci často trpí posttraumatem nebo jinými psychickými problémy (Deník Referendum). Relativně silný vliv na kvalitu života dětí má duševní stav jejich rodiny. Ukazuje se, že duševní zdraví u dětí uprchlíků se zhoršuje, což je v souladu se zahraničními výzkumy. Ty uvádějí především zvýšenou míru posttraumatické stresové poruchy. V řešení psychického zdraví dětí je důležité se zaměřit na včasné systémové zachycení problémů. Výhodou je, že intervence mohou být, na rozdíl od intervencí pro dospělé, implementovány ve školním prostředí, například učiteli. Intervence by primárně měly cílit na zajištění základních životních podmínek dětí a integraci do kolektivu. V případě potřeby by měli učitelé být schopni sledovat duševní zdraví svých žáků a případně je odkazovat na profesionální péči (Medical Tribune).
Máte pocit, že vy nebo vaši známí prožívají stres, úzkost, smutek? Kontaktujte naše sociální a psychosociální oddělení zde.
Zde najdete také seznam psychologů a psycholožek, které poskytují konzultace v ukrajinštině.
