Jeden den ze života interkulturní pracovnice
Interkulturní pracovnice? To je zvláštní povolání, co to vlastně obnáší? Tuto otázku slýcháváme s kolegyněmi často. Někdo se domnívá, že se možná zabýváme terénní prácí. Někdo si myslí, že hlavně tlumočíme. Přihořívá. Není to ale úplně ono. Zjednodušeně se dá říct, že interkulturní pracovnice či pracovník je osoba, která pomáhá migrantům a migrantkám se zorientovat v jejich nové zemi a doprovází je na cestě k osamostatnění. Jak vypadá typicky pracovní den IKP?
V práci IKP typické dny vlastně nejsou, každý je úplně jiný. Většinu času trávíme na doprovodech na úřady, do zdravotnických zařízení a jiných institucí jako je třeba Česká správa sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny, OSPOD, krizové centrum, matrika, banky, školy a školky…Je to opravdu pestré. A co vlastně takový doprovod obnáší? Jeho důležitou částí je tlumočení, ale tím naše práce nekončí. Pomáháme klientovi pochopit jeho situaci, vysvětlujeme, co se bude dít, radíme, odkazujeme na následné služby. Našim cílem není jen minimalizace jazykových barier, ale i to, aby klienti a klientky co nejlépe rozuměli vlastní situaci a měli přehled o možných způsobech jejího řešení.
Kromě samotné práce je samozřejmě důležitá i příprava a ta má různé podoby. Jednou jsem třeba studovala terminologii na předoperační vyšetření na gynekologii z hodinového videa jedné influencerky, která svým posluchačkám vyprávěla o své operaci a zkušenostech se zdravotnictvím. Zdravotnické doprovody jsou asi největší jazyková výzva. Za posledních pár měsíců to byla gynekologie, onkologie, ortopedie, neurologie, endokrinologie a pediatrie, a to včetně povinných dětských očkování.
Naše pracovní dny začínají v 9, občas ale i dříve. Dneska jsem šla do práce už na osmou, konkrétně na jednu z pražských poboček Úřadu práce, kde jsem tlumočila schůzku uchazeče o zaměstnání se zprostředkovatelkou. Během čekání jsem klientce vysvětlovala postup ukončení evidence, probíraly jsme taky plnění individuálního akčního plánu, který uzavřela. Z ÚP jsem se rovnou přesunula do Motola, kde jsem přibližně čtyři hodiny tlumočila během několika prohlídek a vyšetření klientky, která je v Praze nově a trpí poměrně závažným onemocněním. Trvalo nám to cca čtyři hodiny. Pak jsem ještě tlumočila právnickou konzultaci ohledně pobytového oprávnění, která se konala u nás v kanceláři. I kdybych část dne žádné naplánované doprovody neměla, stejně bych se nenudila, i v kanceláři je často potřeba tlumočit, konzultovat po telefonu, sdílet složitější případy s kolegyněmi, telefonovat v klientských věcech. Vždy je něco na práci. A poptávka taky není úplně malá.
