25. výročí Deklarace OSN k odstranění všech forem intolerance a diskriminace v oblasti víry a nábože

V sobotu 25. listopadu 2006 si v prostorách pražského Paláce Žofín připomněli zástupci mezinárodního společenství, vládních institucí, církví i nevládních organizací 25. výročí Deklarace OSN z roku 1981 k odstranění všech forem intolerance a diskriminace v oblasti víry a náboženství. Setkání se účastnila také naše právnička Mgr. Eva Valentová. 

Mezinárodní konferenci i doprovodní slavnostní večer pořádaly občanské sdružení a Centrum pro mezinárodní lidská práva Univerzity v Londýně pod záštitou zvláštní zpravodajky OSN pro svobodu náboženství a víry paní Asma Jahangir a ministerstva zahraničních věcí Nizozemského království.

Význam konference spočíval v první řadě v kladení důrazu na prosazování principů  deklarace, která je již po čtvrtstoletí jediným nástrojem v oblasti lidských práv, jenž se soustředí na problematiku víry a náboženství a sehrává tak ústřední roli při zasazení této problematiky do mezinárodního kontextu. Svůj postoj k Deklaraci vyjádřili pan Bacre Ndiaye, přední představitel Úřadu Vysokeho komisáře OSN pro lidská práva, paní Felice Gaer, předsedkyně Komise pro mezinárodní náboženskou svobodu, profesor Theo van Boven či Vv. Piet de Klerk, velvyslanec Nizozemského království se zvláštním posláním pro lidská práva. Společné výstupy mezinárodní konference se nakonec promítly do jednotného dokumentu, tvořeného za účasti představitelů 53 vlád celého světa, tzv. Pražské deklarace o svobodě náboženství a víry.

Neméně podstatnými se jevily i snahy čtyř paralelních pracovních skupin, vedených významnými světovými experty z dané oblasti lidských práv, v nichž proběhly odborné diskuse o současnému statusu svobody náboženství v kontextu nejpalčivějších otázek aktuálního světového dění – se zjevnou dominancí globalizačních vlivů na bipolarizaci muslimů a křesťanů. Konkrétně se skupiny zabývaly ochranou náboženství a víry ve vztahu ke svobodě projevu, změnou náboženství, subjektami ochrany náboženství a propagací náboženství či víry  (jména mluvčích a obsah workshopů na www.1981declaration.org).

Paní Asman Jahangir se k výsledkům každé skupiny osobně vyjádřila při svém závěrečném projevu, aby z těchto jednotlivých příspěvků dospěla k potvrzení současné relevance Deklarace jakožto „zevrubného historického komprosimu“, byť právně nezávazného. Pro uzavření závazné Úmluvy o náboženské netoleranci prozatím nevidí cesty, neboť mezinárodní společenství musí nejdříve dospět ke konsenzu ohledně základních otázek a překonat období vysokého náboženského napětí. 

Z tohoto důvodu poukázala zvláštní zpravodajka OSN především na významnou roli nevládních organizací a vyzvala je, aby se pro příště podílely vedle vládních představitelů na tvorbě finálního textu Úmluvy, a to nejen formou lobistických snah, ale také zapojením se do samotného legislativního procesu. Taková aktivní participace občanské společnosti je dle jejich slov dnes naprosto nezbytná, neboť může adekvátně plnit úkol veřejných hlídačů, jakož i informovat o nejlepších národních praxích. Je nezbytné spojit své síly při šíření principů Deklarace na všech úrovních jednotlivých vnitrostátních společností, kde svou významnou roli hraje zejména propagace ideálů tolerance a pochopení prostřednictvím vzdělávání.

Jelikož se všichni pracovníci nevládních organizaci z oblasti migrace a upchlictví bezesporu pravidelně potýkáme prostřednictvím svých klientů také s problematikou náboženské rozmanistosti a intolerance, měly bychom předloženou výzvu brát do úvahy přinejmenším při koncipování našich budoucích aktivit.