Pracovní migrace

Přinášíme Vám dokument shrnující změny zákona o pobytu cizinců k 31.7.2019.

ZMĚNY V ROCE 2019

• zaměstnanecké karty
• pobyty za účelem studia a vědeckého výzkumu
• a další.
• INFORMACE KE STAŽENÍ

Informace jsoiu pro Vás dostupné i v ruském, anglickém, vietnamském a mongolském jazyce!

16. červen je #DenDomácíchPracovníků.

K tomuto dni jsme spolu s 15 dalšími organizacemi a odbory napříč Evropou zveřejnili společné prohlášení k tomu, že nastal čas zajistit práva pracovnicím a pracovníkům v domácnostech a v oblasti péče, včetně těch z řad migrantek a migrantů.

Prohlášení zdůrazňuje, že Globální kompakt o migraci je klíčovou příležitostí k zajištění práv domácích a pečujících pracovnic a pracovníků.

Jste migrantka ve věku 40 let a více? Řešíte některou z těchto situací?:

• Pobytová oprávnění v ČR
• Občanství ČR
• Zaměstnání či podnikání
• Starobní důchod či sociální dávky
• Zdraví a pojištění
• Bydlení, volný čas a veřejný život

Čtěte náš manuál s praktickými návody:

Dne 8. června jsme v Akademickém konferenčním centru na Praze 1 pořádali závěrečnou konferenci projektu Ženy na vedlejší koleji (?), na téma stárnutí migrantek v ČR.

Přinášíme vám nyní výstupy z této konference v podobě prezentací přednášejících a videozáznamu.

SIMI a DW Agentura vás zvou na premiéru dokumentárního filmu režisérky Theodory Remundové

Ženy od vedle

Osudy čtyř žen, které válka v Jugoslávii donutila hledat nový domov.

• Čtvrtek 16. 6. 2016 od 20:30

• BIO OKO, Františka Křížka 15, Praha 7

Po filmu následuje diskuse s režisérkou, protagonistkami a představitelkami Sdružení pro integraci a migraci. Moderuje redaktorka Českého rozhlasu Goranka Oljača.

Jedním z témat, které migrantky hojně řeší, je stáří – jak a kdo se o ně postará v důchodovém věku. SIMI spolu s nimi zjišťuje, že česká společnost a ani migrantky samy nejsou připraveny na stáří a na problémy s ním spojené. Ženy migrantky jsou častěji diskriminovány, v rodině i ve společnosti, např. na trhu práce. Mají problémy s dosažením na důchodové dávky či s jejich výší, a musejí proto pracovat do pozdního seniorského věku. V zaměstnání však prožívají tlak, neboť začínají být řazeny k těm málo flexibilním a výkonným. Starají se o dospívající děti, ale často také o své rodiče v zemích původu.

Domácí násilí nezná hranic. Může probíhat jak mezi lidmi stejné národnosti, tak ve smíšeném páru, kde jeden z dvojice je cizinec či cizinka. Coby oběti i cizinci cítí stejnou bolest a ponížení jako ostatní, ale oproti českým občanům jsou znevýhodněni ještě svým postavením. Jejich zranitelnost je dána neznalostí jazyka, nízkým povědomím o právech, sociální izolací či pobytovými omezeními v ČR. To z nich dělá snadné oběti a způsobuje, že se násilí neumějí účinně bránit či se bojí možností obrany využít. Zpravidla jsou v závislém postavení na rodinném příslušníkovi, který na nich násilí páchá. Často mají také ztížený přístup k odborným službám, nebo jim nedůvěřují.

• Jak s touto skupinou ohrožených osob pracovat?
• Jak otevřít cesty spolupráce mezi jednotlivými službami?

Ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR (www.komora.cz) spouštíme projekt na podporu integrace uprchlíků do české společnosti. Jedním z nejdůležitějších momentů integrace uprchlíků do společnosti je integrace na trh práce, která s sebou nese nejen ekonomickou soběstačnost, ale i sebevědomí a prostor pro integraci do dění okolo sebe.